Jak podpořit ženu v poznání životního smyslu. Žena nemá životní cíl, ale smysl. Žena má plně rozvinout sebe, vše už totiž má v sobě. Stačí ji vydat se se svými smysly na výlet do své krásy, hloubky, empatie, intuice a nechat promlouvat bohyni, samotnou přírodu, ryzí energii a získávat harmonii, velkolepost, vytříbenost a vzlet do výšin. Muži, držme ji pevně, dávejme ji stabilitu a věřme jejím smyslům, tělu a intuici.

Jak stát po boku muži při plnění jeho životního úkolu. Muž bez cíle a úkolu není pravým mužem. Velkým učitelem pro muže je žena. Žena zrcadlí život, energii, pokrok i úpadek. Žena díky spojení s přírodou a celkem umí uvolnit, léčit a vést úpadky na světlo. Hledání úkolu je na muži z malých výzev, je vždy velká a z velkých vzniká nadpozemská a z nadpozemských úkolů se rodí nadpozemští muži. Ženy, přijměme jeho malé i velké cíle, přijměme ho v jeho úpadku a křehkosti a stejně tak i v moci, prostě přesně takového jaký je.

Jak nejlépe hledat duši. Duše člověka se zrcadlí v jeho oku. Oko na obraze zrcadlí pozorovatele, hledače a odpoutaného svědka. Toho, kdo je zamilován a fascinován duší. Tato postava je prostředníkem mezi okem, tím zvědavým a toužícím po světě. A okem jako branou do duše, do podstaty, do esence. Je tedy strážcem jednoho z životních záměrů: „Probudím a nechám promlouvat svou duši.“

Jak nejlépe vidět svět. Svět venku i vevnitř. Když chci do světa zářit plným světlem. Až úplná se cítím, když si dovolím být stejně extrovertní jako introvertní. Když odmítnu třeba společenskou zábavu a dám prostor svému nitru. Pak vzniká chvíle, kdy dám stejnou pozornost obojímu. Nitro má co říct do světa a svět se klidně vpíjí dovnitř. Takto jsem plným probuzeným člověkem. Poznáte ho z dálky je úplný, usmívá se a nad ním svítí otevřené oko vědomí, rovnováhy a nových poselství.